Mé začátky s cukrfree

Cukr je tak samozřejmou součástí života většiny lidí, že rozhodnutí nejíst cukr jen málokoho nechá chladným. Naprosto to chápu, dlouho jsem to vnímala stejně.

Aby bylo jasno – nejsem a myslím si, že ani nikdy nebudu 100% cukrfree. Proč? Protože miluju ovoce a nehodlám se ho vzdát. Stejně tak jsem ze svého jídelníčku nevyřadila pečivo (víte, že cukr obsahují třeba i rohlíky?) a sacharidy ve formě brambor, těstovin a dalších surovin. Dokonce ani alkohol jsem zatím nezavrhla. Nikdy jsem mu ale příliš neholdovala, takže je to asi jen otázka času.

Mým cílem od začátku bylo a je omezit co nejvíce cukr jako takový a potraviny, kde je cukr přidaný. Tzn. že už nekupuju kečup a jiné dresinky, cukrovinky, sladké pečivo a spoustu dalšího. Už delší dobu čtu etikety na potravinách, ale zaměřovala jsem se vždy spíše na tzv. „éčka“. Pravdou je, že cukr je téměř všude! Nevzdávám se ho absolutně, jen se ho snažím omezit. A zatím mi to vyhovuje.

Možná o podobné cestě taky uvažujete, a protože na toto téma dostávám prakticky stále tytéž otázky, rozhodla jsem se s vámi o ty nejčastější podělit.

1. Ještě to držíš?

Cukrfree není dieta. Je to životní styl. Jakmile se člověk jednou vědomě rozhodne a bude si svým rozhodnutím jistý, nemá důvod vrátit se zpět. V okamžiku, kdy se do cukrfree pustíte jen proto, že je to určitý módní trend, nemá to smysl. Proč? Protože je to něco, co nechcete, zpravidla je to pro vás jen zákaz něčeho, čeho se vzdát nechcete. Takže vás to akorát stresuje a stejně se dříve či později vrátíte k původnímu stylu stravování.

Jsem přesvědčená, že kdybych se na cukrfree dala v okamžiku, kdy jsem o něm poprvé začala uvažovat, nevydržela bych ani měsíc. Neměla jsem tehdy dostatek těch správných informací a chyběla mi ta správná motivace.

O tom, proč jsem se já sama nakonec pro cukrfree rozhodla, si můžete počíst v tomto článku.

2. Zhubla jsi?

Jak jsem řekla – cukrfree není dieta. Možná někdo zkouší cukrfree právě z tohoto důvodu, že chce zhubnout, ale mě to ani nenapadlo. Nejsem člověk, který se každé ráno váží. Já z váhy většinou jen utírám prach. Pro mě je podstatné, jak se ve svém těle cítím, ne kolik váží. A já se cítím dobře. No a o to jde především.

3. Míváš chuť na sladké?

Tohle je těžká otázka. Ano, je pro mě těžké projít kolem pekárny. Vůně tvarohových šátečků mě rozhodně nenechává chladnou. Stejně tak jsem jednou v restauraci málem neodolala a objednala si Coca Colu. Na druhou stranu jsou to jen okamžiky, které poměrně snadno zvládnu. Chuť na sladké přichází především v okamžiku, kdy se nudím. Ale to je spíš obecně chuť na něco dobrého.

Pravdou je, že první měsíc jsem jen přemýšlela o tom, jaká všechna jídla už si nikdy nedám. Po měsíci jsem ochutnala doušek jablečného moštu a hroznové sodovky. Šokovalo mě, jak mi obojí mi připadalo příšerně přeslazené.

4. Porušila jsi už nějak cukrfree?

Ano i ne. Můj cíl je zkusit, jak to půjde. Rozhodně si nic nevyčítat. Ano, měla jsem v restauraci jídlo s dresinkem, ve kterém pravděpodobně byl i cukr. Minulý týden na vánočních trzích jsem si zase dala svařený mošt s rumem. Takže se dá říct, že jsem to porušila.

Po zhruba 6 týdnech cukrfree jsem podlehla pokušení a objednala jsem si ke kávě palačinky s ovocem. Ovoce jsem ani nejedla, protože bylo z konzervy (naivně jsem myslela, že bude čerstvé či mražené). A palačinka? Marmeládu viděla jen z rychlíku, přesto jsem ji po prvním soustu odložila. Přišla mi nepříjemně přeslazená.

Od té doby vlastně přemýšlím, jak svému mozku vysvětlit, že ten dortík, který mi dřív chutnal sladce, už mi nechutná a můj „mlsný jazýček“ ho prostě nesní.

Na druhou stranu – pokud držíte dietu,  není až takový problém, když občas zhřešíte. Podstatné je dokázat se vrátit na původní cestu. A to mi v žádném z těch případů nedělalo nejmenší problém. Proto to jako selhání nevnímám.

5. Co mlsáš, když jsi teď cukrfree?

V minulosti jsem milovala většinu sladkého. Proto i mě samotnou vlastně překvapuje, že jsem se rozhodla pro cukrfree. Když mám někdy chuť na sladké, je mým velkým pokušením banánový milkshake. Banány jsou ale jedním z nejsladších druhů ovoce, proto ne každý, kdo je cukrfree, by je do svého jídelníčku zařadil. Já ano, a zcela vědomě.

Stejně tak si občas ráda smlsnu na čokoládě. Avšak jen na té, která obsahuje minimálně 85 % kakaa.

Pamatujte – pravidla si vždy určujete sami. Proto ať už se rozhodnete pro jakoukoliv úpravu jídelníčku, berte jako rozhodující reakce vašeho těla. Hlavní je mít se rád/a a cítit se dobře!

Juliette je autorka e-booku Klíč k sebevědomé ženě a lektorka kurzů flirt dance. Prostřednictvím flirt dance dnes pomáhá i ostatním ženám odhalit jeho kouzlo a uvědomit si svou vlastní hodnotu. Pomocí tance učí ženy, aby si více vážily samy sebe, aby se měly rády a probudily v sobě bohyni, která se ukrývá v nejzazším koutku jejich duše. Více o Juliette se můžete dočíst zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů