Jak jsem se vzdala jídla

Už delší dobu jsem cítila, že s mým tělem není něco úplně v pořádku. Měla jsem pocit, že je mé tělo unavené a vyčerpané, že už nemůže jet na 100 %, jak jsem byla zvyklá. Něco uvnitř mě mi našeptávalo, že bych měla opečovat své ledviny a játra. Pomalu začínalo jaro a tak jsem si řekla, že nějaká ta jarní očista nebude od věci.

Začala jsem zvolna, antilipidovým čajem, který mi doporučila má homeopatka a skvělá kamarádka Veru Ježková. Pije se 40 dní a je pro celkovou očistu těla. Jídelníček se při téhle kůře nijak neomezuje, jen se prostě navíc pije tenhle čaj.

Verča mě předem upozornila, že „je-li v těle nějaký problém, s největší pravděpodobností se to během této kůry projeví.“

Kůru jsem zahájila bez větších očekávání. Čaj mi smrděl jako houby (jestli něco fakt nemám ráda, tak je to tučné maso a houby!), ale chuť byla nijaká, takže se to dalo pít.

Během pár dní jsem začala cítit nepříjemný tlak v ledvinách

Trvalo to cca od 4. do 34. dne. Nebyla to bolest. Kdybych to měla k něčemu přirovnat, tak si můžete představit, že do vás někdo dloube prstem. Nebolí to, ale když to dělá třetí den, tak už vás to otravuje…

Nicméně poslední týden už jsem necítila nic. Dokonce ani po skončení kůry jsem necítila nic. Bohužel ani výraznou změnu ve smyslu, že bych měla více energie.

Přisuzovala jsem to ale apatii z rok trvajících vládních nařízení, která mi brání v mé práci, která je nejen mou obživou, ale především srdeční záležitostí. Uklidňovala jsem se, že kůra jistě pro mé tělo měla přínos, i když to možná jen nejsem aktuálně schopná vnímat. A i kdyby ne, tak mi rozhodně nijak neuškodila.

Co mě ale trápilo čím dál víc, byla únava

Únava, která trvá nepřetržitě. Bylo úplně jedno, kolik hodin denně jsem spala, jestli jsem měla náročný den nebo jsem jen odpočívala. Únava byla pořád stejná. Jedla jsem i nějaké vitamíny a tkáňové soli, i když ne úplně pravidelně, to přiznávám. Každopádně bez efektu…

Byla polovina března a já jsem se na doporučení další kamarádky, tentokrát mé trenérky Lucky Prušanské, objednala na vyšetření EAV (elektroakupunktura podle Dr. Volla).

(O metodě EAV se tady nechci moc rozepisovat. Hodně obecně a stručně řečeno je to metoda, při které lze pomocí měření konkrétních akupunkturních bodů na pokožce vyhodnotit stav jednotlivých orgánů. Víc prozradí třeba i „strýček google“. 😉 )

Vzhledem k tomu, že v mém případě se jednalo pouze o preventivní vyšetření, dostala jsem termín až na polovinu května. Zatím jsem musela nějak fungovat dál.

A tak jsem se snažila co nejvíce poslouchat své tělo

Když chtělo odpočívat, snažila jsem se odpočívat. Když chtělo pohyb, cvičila jsem… až jednoho dne jsem došla k velkému uvědomění.

Najednou jsem měla pocit, že jím přespříliš!

Že mé tělo už to nezvládá zpracovávat. Rozumějte mi, já jídlo miluju a nejspíš vždycky milovat budu. A teď se nebavím o tom, jestli jsem přibrala nebo ne. Váhu mám stejnou už několik let a nikdy jsem ji nijak zvlášť neměla potřebu řešit. Ani tentokrát to nebylo o touze zhubnout. Prostě jsem měla jen pocit, že mé tělo trpí nadbytkem.

Hrozně těžko se to vysvětluje a když píšu tyhle řádky, trochu pochybuju, že mi budete rozumět. Ale takhle jsem to prostě cítila.

Ale co dál? Dieta? No to ani náhodou. Já jsem odpůrce diet. A ano, moc ráda bych měla pestrý a vyvážený jídelníček, ale upřímně jsem byla moc unavená (nebo líná?) na to, abych neustále přemýšlela, co nakoupit, co uvařit…

A tak jsem často obědvala menu z restaurace a obecně jsem složení jídelníčku nevěnovala moc velkou pozornost, i když jsem si pořád slibovala, že to změním. Zkoušela jsem to, ale po pár dnech jsem byla vždy zpět ve starých kolejích…

Už pár let si čas od času dopřeju jednodenní půst, abych tělu odlehčila. Rozhodla jsem se, že si ho dopřeju i tentokrát. Většinou ho držím od večeře do večeře. Tentokrát se ale nic nezměnilo. Celý den jsem se jen trápila hlady a efekt žádný. Měla jsem pocit, že jedu svůj vlastní „krysí závod“.

Byla polovina dubna a já pořád „padala únavou“. Rozhodla jsem se dočasně přerušit veškerou svou práci v rámci Juliette dance. Dopřát si dovolenou. Nabrat dech. Věděla jsem, že něco musím změnit. Něco musím začít dělat jinak…

Pokračování příště…

Juliette je lektorka flirt dance a PortDeBras a autorka online kurzu flirt dance "MADE". Prostřednictvím flirt dance pomáhá ženám odhalit jeho kouzlo a uvědomit si svou vlastní hodnotu. Pomocí pohybu učí ženy, aby si více vážily samy sebe, aby se měly rády a probudily v sobě bohyni, která se ukrývá v nejzazším koutku jejich duše. Více o Juliette se můžete dočíst zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů