Milý deníčku – kapilota 2.

Příběh na pokračování, inspirovaný skutečnými příběhy klientek flirt dance.

Pondělí

Nemůžu dostat z hlavy Verču a ten její flirt dance… Dala jsem si práci a shlídla jsem snad všechny videa flirt dance, která jsem na netu našla. Něco je slabší, něco zase na můj vkus trochu moc vyzývavé, ale přiznám se, že se mi to líbí čím dál víc.

Jedno video, které se mi líbilo nejvíc, jsem pustila Martinovi. Zajímalo mě, jak to bude vnímat on, z pozice chlapa. Jediné, co mi na to řekl, bylo: „A kdy ti ten kurz začíná?“ Ha ha, to určitě!

Nene, tam mě nikdo nedostane. Ale…

O víkendu bere Martin děti na hory a já jakožto nelyžař zůstávám soma. Sama. Tak přemýšlím, že bych si možná mohla něco zkusit zatancovat. Jen tak, podle youtube… Ale Martinovi to neřeknu! To by byl trapas! Ale když budu sama doma, něco jednoduššího bych možná mohla zkusit. Jen tak. Na střední jsem taky zkoušela dance aerobik podle videí, tak proč ne flirt dance? Aspoň bude sranda…

Začínám se těšit na víkend.

Sobota

Je to na hovno! V životě nemám šanci se to naučit! Podle toho videa ani nepoznám, co tam ta holka dělá… I ta nejpomalejší choreografie je neuvěřitelně rychlá!! Seru na to! Na tohle nemám nervy. Asi jsem na to už fakt stará…

Sobota – později večer

Tak jo, asi tomu začínám přicházet na kloub. Nevím, jestli je to zásluhou vína, nebo jsem konečně ovládla svůj vlastní zadek, ale zdá se mi, že mi to začíná jít. Nicméně otočky jsou dnes už poměrně nebezpečné, takže v zájmu ochrany mého těla před DALŠÍMI modřinami (jo, pár už jich mám teď…) či horšími úrazy pro dnešek vypínám notebook a jdu radši spát. Ráno zkusím, co si ještě pamatuju…

Neděle

Milý deníčku, ok, bylo to to víno… Prdel mám opět přirostlou k hrudníku a ne a ne ji pořádně rozhýbat, aniž bych u toho vypadala jako retardovaná. Jdu se zahrabat a radši jdu vyžehlit ten koš prádla, co tam na mě čeká už od pátku.