Hudba uvnitř nás

Vždycky se mi líbily cizí jazyky. Možnost domluvit se s kýmkoliv mi přišla nádherná. Neměla jsem ale příliš štěstí na učitele, kteří by mě dostatečně motivovali k učení, takže jsem to daleko nedotáhla. Možná i proto miluju tanec…

Tanec je pro mne vyjádřením pocitů a myšlenek beze slov. Nemusíte znát žádná slovíčka, ani gramatiku. Stačí jej procítit, vložit do něj svou duši, kus sebe sama, a divák pozná, co mu chcete sdělit. Jazyk tance je totiž multikulturní. A je jedno, jestli chcete vyjádřit obsah melodie, na kterou tančíte, nebo jen nějakou svou vlastní myšlenku. Tančit můžete i bez hudby, protože hudba je uvnitř každého z nás. Je našich srdcích.

Miluju hudbu. To kouzlo, kdy hudba naprosto ovládne vaše emoce. V jediném krátkém okamžiku vás z hudby zamrazí, vyhrknou vám slzy dojetí nebo vás přiměje skákat a točit se, jako malé dítě na louce. Všichni ale nemají to štěstí hudbu slyšet. Každý ji však může vnímat po svém. A to je přesně ono.

Propojení světů

Už několik let v mém srdci zraje touha pomoci vnímat hudbu i těm, kteří ji slyšet nemohou. Začala jsem se tedy učit znakový jazyk, abych mohla blíže poznat kulturu neslyšících. Když se na toto téma někdy bavím se slyšícími, mám pocit, že neslyšící vnímají jako nemocné, handicapované lidi. Já tento názor nesdílím. Ano, je to svým způsobem handicap. A každý den děkuju za to, že jsem zdravá a můžu hudbu slyšet, kdykoliv chci. Na druhou stranu, i neslyšící jistě vedou plnohodnotný život. Proč by neměli?

Já se na ně dívám jen jako na lidi, kteří prostě mluví jinou řečí. A víte, co se mi na nich nejvíce líbí? Když si s vámi povídají, máte jejich plnou pozornost. Nekoukají u toho do mobilu nebo na televizi. Jsou prostě tady a teď s vámi. Poslouchají totiž očima. Pokud si s vámi chtějí povídat, věnují vám plnou pozornost a kus svého času. A jak víme, čas je nejcennější komodita, kterou máme. Nikdo nevíme, kolik jej máme a nikdo nám ho už nemůže vrátit.

Můj tajný sen

I já chci svůj čas využívat na maximum. A abych mohla spojit svou lásku k tanci a k hudbě spolu s touhou trávit čas s lidmi a propojovat svět hluku a svět ticha, zrodil se v mé hlavě velmi smělý plán. Ráda bych vedla kurzy tance pro sluchově postižené. Dosud jsem měla obavy tuto myšlenku vyslovit nahlas a svěřila jsem se s ní jen několika málo lidem. Nicméně dnes jsem se rozhodla s ní vyjít ven.

Ano, uvědomuju si, že to nebude nic jednoduchého. A ne, nemám to důkladně promyšleno. Zatím jsem ve fázi sbírání informací. Nicméně věřím, že tímto veřejným přiznáním, budu mít větší motivaci tento svůj sen dříve či později realizovat. A není život právě o tom, abychom si všichni plnili své sny?

Ve sdílení je síla

Pokud tedy tento článek čte někdo z neslyšících, nebo někdo, kdo má ve svém okolí sluchově postižené, budu ráda, pokud mě kontaktujete a sdělíte mi svůj názor. V diskuzi pod článkem, emailem nebo na facebooku. Možná jsou mé myšlenky a nápady naprosto zcestné a já budu muset ujít ještě dlouhou cestu, ale jako správný zrozenec lva – když si něco usmyslím, jdu si tvrdohlavě za tím. A věřím, že i neslyšícím může přinést tanec podobné pocity, jako slyšícím. Tak proč jim v tom nepomáhat? 😉